Moje první flanelová károvaná košile. Jak už to tak většinou bývá, na tuto flanelovou látku jsem narazila náhodou, když jsem sháněla úplně jiný typ látky na úplně jiný typ oblečení. Bylo léto a flanel zrovna moc nefrčel a mě při pohledu na ní napadlo, že bych si mohla zkusit ušít flanelku pro chlapečka mé dobré kamarádky. Na podzim se mu určitě bude hodit a já mám ještě dost času na to jí ušít.
Když jsem si svůj úlovek donesla domů, začala jsem se shánět po střihu. Prolistovala jsem všechny Burdy a další literaturu se střihy, kterou skladuji doma, ale nic jsem nenašla. Tak jsem zapátrala na internetu a nakonec jsem si pořídila samostatný střih od Burdy. Střihy z Burdy už znám dobře a nejlépe se v nich orientuji. Zvolila jsem střih číslo 9318 - variantu A.
 |
| foto: burdastyle.cz |
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se k této látce dostala. Na podzim jsem si ale řekla, že je už na čase z ní něco vytvořit a tak jsem se do toho jeden víkend pustila. Pár košil jsem již ušila, ale stále si v tom nejsem úplně jistá a zatím se mi pokaždé stává, že se na něčem zaseknu. Musím však říct, že píle a vytrvalost se opravdu vyplácí, a že všechny ty provztekané večery nad límečky, manžetami a rukávy, přece jenom k něčemu dobré byly :) Vidím, že se kus od kusu zlepšuji a už mi to nedá ani tolik práce. Košile jsou moje nejoblíbenější části šatníku a chtěla bych se jim rozhodně do budoucna převážně věnovat.
Pro miminko mojí kamarádky jsem zvolila velikost 86. Nastříhala jsem si jednotlivé díly střihu a nejdříve jsem si vypracovala légy předních dílů. Zřejmě jsem je však úplně nevypracovala dle střihu, protože jsem poté řešila šlamastyku s límečkem, který mi do výstřihu moc neseděl. Ale to mi nevadilo. Límeček jsem si poté vypracovala znova, tak aby seděl. Nejobtížnější částí se pro mě tentokrát staly rozparky a manžety na rukávech. V původním střihu rozparek ani sousedící sklady naznačeny nebyly a tak jsem se odvážila si je vypracovat sama. Trochu jsem se bála, že to pokazím, ale nakonec se mi to podařilo a s výsledkem jsem spokojená. Co však bylo úplně nejhorší, byla velikost té košile a tudíž i titěrnější práce, především na rozparcích a manžetách. S tím jsem dost bojovala a popravdě jsem přišla i o pár nervů :)
Všechno ale nakonec dobře dopadlo a já jsem s výsledkem opravdu spokojená. Dělá mi radost když vidím, jak se zlepšuji a nové věci, které ušiji, vypadají mnohem lépe než na začátku :) Hotovou košili si můžete prohlédnout v galerii níže.
 |
| vypracování límečku |
 |
| hotový límeček |
 |
| hotový límeček |
