Na konci ledna jsme se stěhovali z našeho pronajatého bytu v Holešovicích, ve kterém jsme strávili téměř tři krásné roky. Měli jsme již delší dobu plány na nějaký čas utéct do zahraničí, ale bohužel nám to covidová situace již podruhé překazila. Rozhodli jsme se ale nový byt si nepronajímat a čekáme, až se opatření v cizině trošku rozvolní a nám se náš malý sen podaří uskutečnit.
Moje šicí stroje jsou tedy nyní zabalené a uskladněné, takže nemám teď bohužel moc možnost šít. Také nyní přebýváme u rodiny mého přítele a nerada bych jim tady dělala se stroji moc nepořádek. Všichni šicí nadšenci jistě vědí, že kolikrát to během šití (hlavně v místě jeho dění a v okolí) vypadá jako po výbuchu atomové bomby:)
Tak jsem nakonec na nějakou dobu zůstala jen já, příze a tkací rámeček. A jelikož je již lockdown poměrně dlouhý a já tu sedím uprostřed všech těch přízí, tak jsem i já skončila u macramé.
Dřív jsem se macramé celkem bránila. Vlastně jsem se dřív bránila i tkaní a pletení. Pletení jsem jednou zkusila a musím říct, že to mi teda vůbec nejde :) Tkaní jsem si však ihned zamilovala a to hlavně díky ostrovu Sardinie, kam pravidelně jezdíme a kde se tato krásná a dlouhá tradice udržuje dodnes.
Přesto jsem však nikdy moc netíhla k macramé. Nevím proč, ale přišlo mi dřív takové až moc babičkovské. :)) Především se to týká těch závěsů na květináče. Mám je spojené s dobou, kdy jsem byla malé a takové věci jsem vídala pouze v domě mojich prarodičů.
Nakonec jsem ale kouzlo macramé objevila a musím říct, že mě to moc láká a mám v hlavě již spoustu projektů a věcí, které bych si ráda vyzkoušela.
Začínám však do věcí nejjednodušších. Jako první jsem si zkusila macramé lístky. Nakonec z toho tedy vznikla spíš macramé peříčka, ale myslím, že se nakonec celkem podvedla :) Rozhodně mám však dost co dohánět :) Podruhé jsem se již pustila do většího projektu - menší dekorace na zeď. Návod jsem si vyhledala na youtube, kde jich najdete spousty. A níže pod peříčk. si můžete prohlédnout výsledek.
